Fotogalerie

DILLÍ
V Indii je prostě všechno větší a tak není divu, že od středu Dillí naměříte na každou stranu 50km a napočítáte tu asi 14 milionů obyvatel. Přesto má i takové velkoměsto svá sladká zákoutí, kde se lidská srdce otevírají dokořán.
Přiznám se, že když jsme se jeli podívat do 2. největšího Sikhského chrámu v Indii, nebyla jsem dvakrát nadšená představou, že si musím sundat boty, uložit je do obřího, hromadného botníku s obsluhou, omýt si ruce a nohy, dát si na hlavu šátek a pak teprve vstoupit. Modlitby z amplionů zaplavovaly široké okolí a cosi ve mně šeptalo: “Vždyť je to jen další chrám z mnoha, tak proč tolik námahy? Ani bychom sem nemuseli chodit.” Indové ale s masou lidí nemají problém. Na boty měla naše skupinka společné košíky, umyvadel bylo dost a na nohy byla v zemi taková vanička s neustále proudící vodou. Jakmile jsem překročila chrámový práh, objala mne čistá láska oddaných, prostoupil mne klid, úcta a vděčnost, že tu mohu být. Samotný chrám, byl ale jen jednou částí velkého kouzla. Tou druhou je totiž místní nezištná služba - séva - kdy se pouze z dobrovolných příspěvků denně vaří jídlo až pro 40 000 lidí. Umíte si představit uvařit chutné jídlo pro tolik lidí? Krásné na tom všem je, že kdokoliv bez rozdílu vyznání, věku, či bohatství se může přijít najíst i přidat ruku k dílu. Stačí si vzít tác, v plně klimatizovaném sále se posadit na připravené rohože a pochutnat si, nebo si umýt ruce a pomoci třeba válet placky čapátí. A přatelé, tak velké kuchyňské nádobí jsem viděla poprvé! V obrovských kotlích klokotalo kari, v oválných hncích se připravovaly luštěniny na tradiční dál a na ohromném tálu se pekly placky. Vaří se průběžně celý den - jakmile je snědeno a uklizeno, začíná se nanovo tak dlouho, dokud jsou strávníci. Naše mladá průvodkyně (nebylo jí více než 30 let) nám vyprávěla, jak tady s přáteli slavila svoje narozeniny. Při válení a mazání placek si celý den povídali a den zakončili společnou večeří. ☺️ Tolik péče a lásky na jednom místě. Byla to nádhera. ????
Dalším srdečním místem snad pro všechny Indy je zahrada, kde byl zastřelen Ghándí. Část nádherné vily bohatého indického obchodníka byla Ghándímu poskytnuta k užívání a nyní je zde jeho muzeum. Otec Indie, jak ho národ něžně oslovuje, žil skromně. K vidění je tu několik málo osobních věcí, které používal, včetně tkalcovského stavu, na kterém si tkal vlastní oblečení, jedna matrace na spaní i na přijímání návštěv. Právě odsud odešel toho odpoledne ze schůzky s ministerským předsedou na pravidelnou odpolední modlitbu, ale k oltáři v zahradě už nedošel. Cestou skrze shromáždění ho zasáhly 3 kulky. Zemřel s úsměvem na rtech, klidem v srdci a s Božím jménem Rám na rtech. Křehký muž s velkým srdcem, který byl ztělesněním poselství rovnosti a nenásilí, pohnul celou Indií a dopomohl jí k nezávislosti. Laskavým úsměvem denně žehná všem lidem z každé indické bankovky.
Posledním fascinujícím místem v Dillí je chrám Aškardham - duchovní i kulturní centrum nejen oddaných Svámího Narájeny. Na výstavbě přenádherně ručně zdobeného chrámu se během pouhých 5ti let podílelo asi 11 000 tradičních řemeslníků z celé Indie a je tak cennou upomínkou na její bohaté dědictví. Masivní chrámový komplex v sobě ukrývá nejen rozlehlé zahrady, ale třeba také zpívající fontánu s laserovou vodní šou. S pusou dokořán a rozzářenýma očima jsem sledovala jak se vodotrysky snoubily se světelnými paprsky do kouzelných obrazců. A jaké bylo naše překvapení, když světelná šou na stěně jednoho z dómů odstartovala příběh hrdých Bohů, kteří svou ničivou silou poměrovali, kdo z nich je vlastně nejsilnější. Nejlepší na tom všem ale bylo, že si do celého areálu nikdo nesmí vzít ani telefon, ani foťák a dobrých 20 000 diváků si jedinečný zážitek vychutnává plnými doušky. Stále ohromeni úžasem jsme se rychle prosmýkli davem k poslední atrakci - plavba védskou historií byla skutečnou třešničkou na dortu. Jako bych byla znovu dítětem na pouti! Ve frontě jsem tleskala a poskakovala nadšením, protože připlula vyřezávaná loď ve tvaru labutě a na jejich křídlech jsme proplouvali védskými dějinami, ve kterých nalezneme kořeny matematiky, astrologie, zdravotnictví, stavitelství, zemědělství, spirituality a mnohých dalších odvětví. Kéž by všechna muzea byla jako tohle...bylo to skvělé!